"Jižní spojka stojí, D1 taky," hřímá radio v mém autě. Tragické nehody, jako ta u Studénky vždy rozvíří diskusi. Ale co ty další? Co ty, které nejsou způsobeny těmi, co pádí příliš rychle, naopak, těmi, co se plazí příliš pomalu?
Nebudu se rozepisovat o kvalitě českých autoškol. Mám řidičák už vice než 14 let a získala jsem ho v jiné zemi. To je štěstím pro mé případné spolujezdce, neboť nadávám přednostně v cizích řečích. Mám za sebou desetitisíce kilometrů v několika evropských a asijských zemích, v místech s mnohem větší koncentrací aut. Ono by se zdálo, že je tato země poměrně klidná a bezproblémová. Opak je pravdou. Dopravní zácpy kromě řidičů zhoršuje špatný stav vozovek, uzávěrky a nelogické nastavení semaforů. Třeba se zkuste dostat z Korunní na Vinohradskou přes Boleslavskou. Jsou tam tři semafory. Než dojedete k dalšímu, naskočí červená. Překonání cca 300-400 metrů trvá i několik minut. Jak tak dřepíte a počítáte vteřiny na rohu Vinohradské, škodolibě se na vás usmívá i to prase z vývěsky restaurace U Tří prasátek.
Jak píše tento článek,
Dříve závěrečné zkoušky prováděla Police ČR a od té doby, co zkoušení přešlo do civilního sektoru pod obce a města, šla jeho kvalita dolů, shodují se odborníci.Zdroj: http://auto.idnes.cz/ridicsky-prukaz-ridicak-0wr-/automoto.aspx?c=A141120_002120_automoto_fdv
Je zvláštní, že pouze v této zemi jsem odpozorovala některé jevy, které si nedovedu vysvětlit.
Třeba lidi, kteří v kolonách i na semaforech nechávají úplně bezdůvodně několikametrové mezery pred sebou. To zákonitě prodlužuje dobu, za kterou on a potažmo vy, téměř v jeho kufru, doplujete až k semaforu, kde právě poslední vteřinu svítí oranžová. On to stihne, vy už ne....nebo... ještě to půjde! Uf! ... Á, pane řidiči, právě jste se dopustili dopravního přestupku!
Vyšlete neviditelnou salvu negativní energie, která třikrát obletí zeměkouli a na Nauru způsobí lehké zemětřesení.
Zelená svítí a svítí a svítí a svítí.... Proboha, proč se nepohnou? Jééééď!!!! Proč nejedeš, ty %_(*&^%!"L$%@*!°+!
Už nesvítí. Zhasnutí zeleného kotoučku vyvolá jemné píchnutí u srdce a nostalgii nad smrtí naděje, že tu schůzku třeba přece stihnete včas. Navzdory tomu, že jste vyjeli o deset minut dříve.
Projela tři auta z půlkilometrové kolony. Dýchejte zhluboka.
Odbočující doleva zabere celou silnici. I pokud ne, ti za ním, kteří by rádi jeli rovně, čekají, jelikož si neumí vypočítat, že se mezi jeho zadek a chodník s těma obříma kárama vejdou a neodřou je. Silnice je většinou širší, než je vaše ego a špatný odhad.
Nejmenší auto parkuje nejhůř. Zásadně vždy do řady aut, které stojí vedle sebe, protože do řady aut stojících za sebou to neumí. Pokud už musí, tak zablokuje místo, kam by se vešla i Costa Concordia včetně návěsu.
Všichni mají SUV, nebo aspoň MPV. Kdo ho nemá, sní o něm. Velice rychlé, agilní, snadno parkovatelné, nesmírně praktické do centra Prahy. Pro jednu osobu tělesné výšky 155 cm naprosto ideální. Samozřejmě nejsou k tomu, aby vozily krámy na chalupu na Šumavě. Nemají ani 4x4, na ty kočičí hlavy to přece není potřeba. Hlavně že mám SUV. Proč si ale všichni začali pořizovat SUV? Protože pokud máte auto nižší než SUV, prostě nevidíte před sebe. Přes ostatní SUV.
Typ řidiče, kterému láskyplně nadávám "želva" po městě jede zásadně 20-30 km/h. Po úplně prázdné silnici, mimo rezidenčních zón. Napotvoru s jediným pruhem. Před ním nádherný výhled na celou čtvrť. Za ním se tvoří kolona, zvyšují se emise vně vozů a riziko infarktu uvnitř vozů.
Důvodů pomalé jízdy můžou být desítky.... "Tu nálepku s tím Z-kem prostě nestíhám koupit. No jo, už pět yměsíců. Za chvíli ji stejně potřebovat nebudu. Už jezdím celkem dobře! Pouze mi to občas chcípne. No jo, to papírnictví je zatraceně daleko... To auto je půjčený, rozčtvrtí mě, kdyby se mu něco stalo. Ty jo, jak se na tom vlastně zapíná blinkr? Ne! Stěrače nechci! ... Neznám to tady... ksakru, co to blábolí ta navigace? Doprava? Vždyť je tady uzávěrka! Ježíši! Maminko! Kudy mám tedy jít? Proč ti lidi ksakru troubí?? ... Pepíčku, pusť to.... Říkala jsem, abys pustil toho medvídka! Nevidím na silnici! Bože, nebreč, už tam budem!.... Azore! Sedni! Říkám sedni! .... Nooo, ahoj miláškuu, jak se máááš? Jedu tady Prahou, tak jsem si vzpomněla, jak mi strašně chybíííš! Mám tedy koupit tu postýlku, co jsme spolu vybírali?.... Bože, to je provozu, to za mých mladých let nebývalo! To je strašný! Kam jsme to vlastně chtěli jet babi? Aha, jo, vnoučata. Kde to vlastně bydlí ta Hanka? Tam je to všecko nový... Ano šéfe, tu prezentaci budu mít do zítra, spolehněte se. Ne, určitě to stihnu! Ne, zrovna jedu za tím obchodním do Nuslí..."
Vážení řidiči. Nemusíte být nutně pilotem F1. Nemusíte jezdit ani moc rychle, ani moc pomalu, abyste řídili d o b ř e. Věnujte se tomu, co právě děláte, tedy řízení. A reagujte okamžitě. Ano, zahrajte se na chvíli na toho pilota F1 a šlápněte na ten plyn jakmile naskočí zelená. U volantu neusínejte, k tomu mate postel. Právě vy můžete dopomoci plynulosti provozu rychlostí svých reakcí. Cestu k cíli si naplánujte před odjezdem a naučte se trefit i bez GPS. Protože jí jednou třeba dojde baterka. A vy budete přesně uprostřed obří mimoúrovňové křižovatky. Na to vemte jed. Je to smutné, ale připadá mi, že lidé pomalu bez automatické převodovky, parkovacího asistenta a GPS navigace netrefí ani na záchod.
V obci je kromě výjimečných úseků povolená rychlost 50 km v hodině. Tak ji využívejte. Měli byste z ní dobrzdít před dětmi, psy a důchodci na přechodu, i před sebevražednými ovcemi, pardon, chodci, kteří Vám skočí pod kola mimo přechod... Ovšem, pokud právě netelefonujete, nelajkujete někomu fotku na facebooku, nejíte, nekouříte, nebo nekoukáte na kolena vaší spolujezdkyně.
Ještě ohledně parkování: jezdit autem bez toho aby člověk uměl zaparkovat mi připadá, jako nosit zbraň bez toho, aby ji člověk uměl zajistit a vyndat zásobník. "Uražte mu zrcátko, ať se naučí parkovati!", - utrousil minule cestující v tramvaji č. 11 se sadistickým tónem v hlase, poté co se tramvaj takřka po milimetrech prodírala kolem špatně zaparkovaného SUV u Alberta ve Vinohradské ulici.
Nechat auto na blikačkách v druhé řadě n e n í parkování.
Pro parkování do řady za sebou: postavíte se vedle auta, za které chcete zaparkovat: zrcátko k zrcátku, karoserie jsou od sebe na cca 35-45 cm. Začněte točit volantem a couvat, než v bočním zrcátku uvidíte vzdálenější přední světlo auta za vámi, to, které je BLÍŽ CHODNÍKU, tedy diagonálně (pokud parkujete do řady vpravo od vás, sledujte zrcátko levé, u sebe, pokud do řady vlevo od vás, sledujte vzdálenější zrcátko, to v pravo). Jakmile ho uvidíte, začněte točit volantem na opačnou stranu, aby se vám vyrovnala zadní kola a nenarazili jste jimi o obrubník, ani nepoškrábali auto před váma. Pokud narazíte kolem na obrubník, vylezte a zkuste to zas. Nebo to vyrovnávejte po centimetrech, dopředu-dozadu.... jednou si půjčte tranzita nebo větší auto, než je to vaše. Pokud to dokážete, máte vyhráno.
Když si nejste za volantem jistí, neznamená to, že máte přestat jezdit. Doobjednejte si cviční jízdy a snažte se, abyste se v autě cítili, jakoby to byly vaše prodloužené nohy.
Můžete zachránit život.
