Otevřený dopis serveru islamonline.sk

Server "islamonline.sk" zveřejnil jména i fotografie lidí, kteří se v internetových diskusích těšili ze smrti 71 uprchlíků v kamionu na maďarsko-rakouských hranicích. Nyní se chci zeptat: kdo všechno se na Vašich seznamech objeví?

Odlhédnu od skutečnosti, že sepisování jakýchkoliv seznamů včetně fotografií a jmen představuje nebezpečný precedens a dvojsečnou zbraň. Myslela jsem si, že jsme se z minulosti poučili, jak může sepisování seznamů dopadnout. Nejsem právník, ale předpokládám, že jsme zde na hranici zákona o ochraně osobních údajů. Ale i na hranici svobody slova.

Těšit se ze smrti kohokoliv je vždy diskutabilní. Ať už to jsou Iráčané těšící se smrti Saddáma, nebo pozůstalí pozorující odchod jejich blízkého trpícího několik let krutými bolestmi. I nábožensky založení lidé, včetně muslimů, se neubrání podvědomé myšlence: už jsou v ráji, už zde na této Zemi nebudou trpět. Nenábožensky založení lidé budou litovat lidské ztráty. Mezi těmi lidmi mohl být dobrý lékař, učitel, řemeslník, nebo básník, mezi dětmi budoucí Einstein. 
Mnozí ještě velmi živě pamatujeme, jak se někteří muslimové po celém světě těšili ze smrti obětí během všech teroristických útoků od "dvojiček" až po popravy vykonané entitou zvanou Islámský stát, který popravuje i děti. Nebylí mezi těmito lidmi náhodou i lidé nevinní? Úplně stejní jako byli ti v kamionu?
Větu, kterou tento článek začíná, tedy: „Velké tragédie, jako byla ta u Parndorfu nedaleko slovenských hranic, s sebou přinášejí kromě hrůzy i poznání, z něhož mrazí,“ by šlo začít jakýkoliv článek informující o teroristickém útoku a lidech, kteří v reakci na něj křičí "Allah-o Akbar".  I z toho poznání, že někteří muslimové schvalují teroristické útoky, pořádně mrazí. Mě osobně také mrazí z radosti palestinské matky, oslavující "mučednickou" smrt svého dítěte, jež sama stvořila a poslala na smrt.

Proto tedy žádám Vaši organizaci o odsouzení a zveřejnění obdobného seznamu muslimů, kteří se těšili ze smrti lidí a schvalují podobné útoky. Tím si budeme kvit a vy budete o krok blíže tomu, čemu se říká objektivita.

Jediný seznam, který byste měli publikovat a to hned, je čestný seznam vašich členů s částkami (jména a fotografie klidně vynechte), kolik jste každý jeden přispěli na charitativní organizace pečující o syrské uprchlíky v Turecku, Jordánsku, Libanonu a dalších zemích.

A nakonec, ještě nám pořád dlužíte odpověď, proč nesmírně bohatá kolébka Vaší víry, štědrý sponzor jejího šíření a v neposlední řadě jeden z přímých vinníků syrské krize, Saudská Arábie, O D M Í T L A přijmout syrské uprchlíky na své území. Navzdory geografické i kulturní blízkosti, dostatku financí i prostoru. Vytvořením tábora na svém území by určitě nevystavila třeba právě tyto lidi a nevinné děti nebezpečí, kterému čelí při překonávání moří, plotů a hranic v Evropě. Věcí neznalý pozorovatel z vesmíru by se celkem divil, proč tito lidé neutíkají do islámských rájů za rohem, ale do vzdálené Evropy za sedmero horami a sedmi moři, za sedmero řekami a za zdmi a ploty.

Apelujte usilovně na své souvěrce v Saudské Arábii, Kataru, Bahrajnu a Emirátech aby přijali uprchlíky fyzicky na svou půdu a ukázali nám pověstnou arabskou pohostinnost a islámem předepsanou štědrost, "zakát" v praxi.

Také aktivněji vystupujte proti entitě zvané Islámský Stát a podpořte boj místních proti ní. Je jedním z hlavních důvodů úprku lidí ze Sýrie a Iráku... Totéž proti Tálibánu a Boko haram,  které jsou jedním z důvodů útěku lidí z Afghánistánu, Pákistánu a Afriky. Článků o nich máte žalostně málo, aby Vám dodaly objektivitu a na to, že se snažíte apelovat na "lidskost". Lidskost a respekt pro oběti tragédií musí být univerzální, ne pouze omezen na muslimské oběti.

Přeji hodně úspěchů ve snaze vidět toho více, než dovoluje škvíra Vašeho nikábu.

Autorka.

Autor: Silvia Suto | pondělí 31.8.2015 16:19 | karma článku: 37,54 | přečteno: 1595x
  • Další články autora

Silvia Suto

176 kapek krve

13.1.2020 v 1:43 | Karma: 35,77

Silvia Suto

Nechte íránské slavíky zpívat

20.11.2019 v 17:49 | Karma: 18,99

Silvia Suto

Praha, ve které bolí žít.

25.6.2016 v 0:09 | Karma: 41,81
  • Počet článků 44
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1998x
Žiju na hranici dvou světů.. a občas i několika zemí, už pěkných pár let. Z donucení okolnostmi. Balansovat nad propastí mě tak nějak baví, závratěmi netrpím. Jsem upřímná, protože nemám moc co ztratit. Co nechci říci, prostě neřeknu, dokud mě nemučí. Pokud něco říci chci, stejně mi v tom nikdo nezabrání.

Jsem zaměstnancem jedné ze tří největších firem na světě a u toho se intenzivně zabývám exotickou, donedávna oficiálně "nepřátelskou" zemí. Studuji její moderní dějiny v doktorandském studijním programu a jako správný ekonomický kaskadér jsem vydala učebnici libozvučného indoevropského jazyka, kterým se tam mluví, tedy perštiny. 

Mám ráda odvážné lidi, sarkasmus a dobrou skotskou. Bez ledu prosím. A dvojitou. Dnešní doba si to tak nějak žádá.