Kobani: svěřili jsme obranu Vídně hrstce kurdských žen

Před několika dny mi facebookem proběhla fotografie, jedna z mnoha podobných. Ale tato byla jiná. Byl na ní rozšklebený bojovník ISIS, držící uřízlou hlavu mladé ženy. Na krásném obličeji dlel andělský výraz a něco, co by se dalo nazvat úsměvem, plným nadpozemského klidu. Z hlavy visely dlouhé zapletené vlasy. Vedle ní byla fotografie té dívky ještě za života. Měla na rtech stejný úsměv a dvěma prsty ukazovala V - symbol vítězství. Podle informace na stránce to byla Azadeh Hokani, kurdská bojovnice z jednotek bojujících v syrském městě Kobani proti bojovníkům Islámského státu. Její jméno "Azadeh" pochází od perského kořene "svobodný".

V kurdských domobranných jednotkách YPG v Sýrii, nebo v Iráku, kde se jim říká Peshmerga ("Pish Marg", morituri, ti, kteří jsou před smrtí) bojuje po boku mužů sedm až deset tisíc žen. Jsou to vesměs úplně normální ženy, matky od rodin, mladé i starší. Prosím nepleťte si je s marxistickou Kurdskou stranou pracujících PKK. Tyto jednotky jsou jinak nepřátelské kvůli teroristickým praktikám PKK a spojily se pouze v boji proti Islámskému státu. Politický chameleon Turecko začalo bombardovat právě pozice PKK a nevěstí to nic dobrého.

Američané a Britové poskytují vzdušní podporu, ale boj a ztráty v celé jejich hořkosti si budou muset slíznout právě Kurdové. Jsou to oni, kdo nyní bojují o svou zemi a o holý život a kromě toho mají další těžký úkol: zastavit hordu dobyvatelů, po kterých zůstávají kusy těl, ruiny a zotročení, dříve, než se přelije do Turecka a třeba postoupí ještě blíže.

Proto jsem symbolicky zmínila Vídeň (neúspěšné obléhání armádou osmanského sultána Sulejmána z roku 1529, které zastavilo tureckou expanzi do střední Evropy). Opět je ve hře Turecko a nyní je jeho role dvojznačná a strana, na kterou se přidá, nejistá... více než kdy jindy.

Kurdové jsou starobylé etnikum mluvící několika dialekty, popisovaný již na Sumerských tabulkách ze třetího tisíciletí př. n.l. nebo Xenofontem v jeho Anabázi. Je to národ blízký Peršanům a tedy patří mezi Indoevropany. Jejich populace nyní čítá asi 30 milionů duší a jejich historickou smůlou je to, že se ocitli během postkoloniálního dělení Blízkého východu bez vlastního státu. Jsou rozporcovaní mezi Sýrií, Tureckem, Irákem, Íránem, až po Arménii a během staletí čelili snahám o asimilaci, vyvražďování a přesídlování celých vesnic.

Náročné přírodní podmínky v horách a neustálé boje z Kurdů udělali houževnaté, silné a hrdé lidi. Jsou nábožensky heterogenní: jsou mezi nimi muslimové různých sekt, jezídové, zoroastriáni, ateisté, židé i křesťané, ale nebývají bigotní. Ženy jsou respektovány a mají stejná práva, jako muži.

Je zajímavé, že nám sami bojovníci Islámského státu neprozíravě prozradili, že se těchto žen ve zbroji bojí více než čert kříže. Věří totiž, že pokud je v boji zabije žena, nedostanou se do ráje.

Navzdory všemu se jejich víra zdá dost vratká. Sice věří v přímou cestu do ráje a v to, že dělají správnou a bohulibou věc, ale nezapomínají si úzkostlivě zakrývat obličej a čtverečkovat fotky, aby je náhodou sousedé nepoznali, až se třeba unaven boji vrátí domů. Také se nabytá praxe těžce zapomíná, proto bychom se neměli divit, až se pokusí někomu uříznout hlavu, pokud je předběhne ve frontě na poště.

Proto, milé dámy, chápu, že ne každou z vás rozpálí rámus střelby z útočné pušky vzor 58. Možná se bojíte, že byste si polámaly plastikové nehty. Ale naučte se aspoň základy sebeobrany. Doporučuju systém typu pouličního boje, kde nejde o sportovní fair play, ale o holý život, a proti někomu, kdo ten útok myslí setsakramentsky vážně. Nakonec vám to může třeba jednoho dne zachránit kabelku nebo počestnost i na českých ulicích. Jo, a můžete u toho zhubnout.

Milí pánové, vojna už dávno povinná není, ale střílet a rozdávat rány se naučte taky a hlavně buďte ke svým slečnám, paním a dcerám velice všímaví, aby vás vaší vinou neopustily kvůli nějakému vousatému princovi, který je pak možná navleče do pokrývky z katafalku. Ono je v poslední době celkem obtížné je rozeznat. Plnovous nabývá nebývalého rozmachu i mezi muži ze Západu. Kdoví, možná je to pouze nekřesťanskou cenou holících potřeb v těchto krizových dobách, nebo už prorocky prozíravou snahou o mimikry.

Zatím co třeba v Íránu sílí tendence odhazovat šátky a Kurdky bojují se zbraní jako lvice, tam, kde jsou muži neteční, nastupuje armáda militantních konvertitek a radikalizace naivních "vlažných" muslimek, jak svědčí případy dvou dívek z bosenských rodin žijících v Rakousku a dalších.

Kdoví, možná všichni tito lidé takový očistec potřebují. Nejlepší cestou, jak ze snů vystřízlivět, je splnit si je.

Tuto válku v dlouhém horizontu stejně rozhodnou ženy. Íránské, turecké, pákistánské, afghánské, arabské, kurdské i evropské a americké. Bude záležet pouze na nich, zda si vyberou svobodu a lidskou důstojnost, nebo se dobrovolně nechají prodat do otroctví permanentní výroby munice do válečné mašinerie.

V první linii zatím za nás bojují ty kurdské.

Nenechme je osamotě.

Fotografii zmíněnou v perexu najdete zde (pozor: není vhodné pro slabší povahy)