Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hyeny a mlékomat

5. 03. 2015 16:23:31
Každý den chodím kolem "mlékomatu". Byl nainstalován před pár týdny, v dřevěné budce v Praze u Flory a hned mne zaujal. Visela tam cedulka "zprovozníme příští týden". Vyzkoušet jsem ho už nestihla.

Pouze pár dnů po jeho zapnutí byl totiž vykraden. Provozovatelé to zkusili ještě jednou. Se stejným výsledkem. Nyní na něm visí pouze papírová cedule "Opětovné vykradení, mimo provoz" s ručně dopsanou stížností nějakého šťastlivce, který ho stihl vyzkoušet: "Hajzlové, který to zničili. Mléko je výborné."

Člověka napadne možná pádný argument: proč automat instalovali zrovna tam, podél anonymního chodníku, pravděpodobně i mimo dohled bezpečnostních kamer. Nebylo by snad lepší ho instalovat v nějakém nákupním centru, nebo třeba v metru, kde jsou kamery, sekuriťáci, nebo alespoň větší pohyb lidí? Kdoví, možná to nedovolily logistické možnosti té firmy a technické požadavky pro instalaci.

Hned vedle, za reklamním sloupem stojí několik dřevěných stánků. Pronájem jednoduchého dřevěného stánku stojí na první tři měsíce 15.000 korun, poté dokonce 20.000, viz tento inzerát. Už se tam prostřídalo hodně firem, prodávali přírodní kosmetiku, jídlo, různé výrobky... Nikdo to nevydržel. Nyní jsou všechny prázdné.

Nájem 15-20.000 za malinký dřevěný stánek u chodníku, ani ne přímo před vchodem do obchoďáku, plus samozřejmě platíte elektřinu. Za tuto sumu, často i nižší, si pořídíte klasický kamenný obchodní prostor. Otázkou však je, proč byste to vůbec dělali.

Projděte se některými ulicemi Prahy. Uvidíte hospodu, restauraci, hernu-bar, kavárnu, rychlé občerstvení nebo masnu-lahůdky a vietnamskou večerku. A pak zas dokola to samé. Občas to prokládá second hand, kadeřnictví, umělé nehty, nebo trafika. Krámky v ulicích se vyprázdňují, jsou ulice, kde jich je pět, šest... končí obchody nábytkem, obuví, už jsem dlouho neviděla domácí potřeby, galanterii, poméně je papírnictví, vždyť, spočítejte si, kolik musí papírnictví prodat malých, párkorunových položek, aby si vydělalo na nájem, elektřinu, mzdu prodejců, nové zboží a samozřejmě daně.

Na konci těchto vyprázdňujících se ulic stojí obří nákupní centra s obchody těch samých úžasných, "světových" značek, jako přes kopírák. Prodej téměř všeho ostatního zboží se z kamenných prodejen pomalu stěhuje na e-shopy a předražené prázdné prostory obsazují efemérní podnikavci, co mají pár korun a nahrnou se do gastroprovozů. I když té práci vůbec nerozumí. Myslí si, že "žrát a chlastat se musí každý den, takže o zákazníky nouze nebude". Důsledkem je tlak spíše na cenu, než na kvalitu, a nános břídilů a dobrodruhů, kteří šidí a vaří vše z vody a prášků. "Z pohledu “hustoty” gastro sítě má Česká republika nejvyšší počet podniků na jednoho obyvatele," [...] je zde 29 tisíc restaurací, barů, klubů a fastfoodů," psal nedávno tento článek.

Místní maloobchod a malovýroba se pomalu vlečou do kytek a některé politické iniciativy k tomu ještě s velkou parádou hrají pohřební pochod.

Takže mléko z farmy si nedám kvůli nějaké feťácké hyeně, co vypáčila mlékomat kvůli dvoum pětkám. Stejně tak třeba pomalu nebudu mít možnost prohlédnout si jiné zboží, než to, které je ve sklobetonových klecích. Kvůli nájmovému hyenismu mnozí nedostanou ani šanci své zboží ukázat světu.

A hlavně, jako malopodnikatel v gastro oboru velice zvážím, zda si vůbec nějaký krámek pořídím, protože jakmile někdo u mě uvidí pár zákazníků, za pár měsíců o pětset metrů výše otevřou hned dva krámy s podobným, a ještě k tomu šizeným zbožím a zákazníci tam půjdou, protože to má třeba o pár korun levnější. Vždyť nakonec jde o to, aby si nacpali břicho. Je jedno čím.

Autor: Silvia Šütö | čtvrtek 5.3.2015 16:23 | karma článku: 28.02 | přečteno: 1446x

Další články blogera

Silvia Šütö

40,8 procent, aneb můžou lilek, rajčata a salát způsobit infarkt?

Minulý čtvrtek jsem šla na nákup do nejmenovaného řetězce potravin v blízkosti mého pracoviště. Chtěla jsem koupit jen pár běžných věcí. V oddělení zeleniny na mě ale čekal šok. Pouze jsem nevěřícně zírala před sebe.

30.1.2017 v 14:45 | Karma článku: 38.63 | Přečteno: 2065 | Diskuse

Silvia Šütö

Ochutnejte Írán, aneb výběr z gastronomické klenotnice "Osy zla"

Perská kuchyně je ve světě i v České republice přehlížená a nedoceněná. Asi nejspíše z politických důvodů. Jinak je to vysloveně gastronomický hřích, jelikož je málo kuchyní, které by se mohly pyšnit dědictvím několika tisíciletí.

6.1.2017 v 9:00 | Karma článku: 19.83 | Přečteno: 804 | Diskuse

Silvia Šütö

Praha, ve které bolí žít.

Po zprávě o konci Baráčnické rychty, která až na sociální sítě moc pozdvižení nezpůsobila, nyní končí další symbol staré Prahy, který si stihl zahrát i v klasickém českém filmu Vrchní, prchni!: Knihkupectví Fišer v Kaprově ulici.

25.6.2016 v 0:09 | Karma článku: 41.71 | Přečteno: 7416 | Diskuse

Silvia Šütö

Ekonomicko Ekologický Thriller (Epická Etuda na Téma E.E.T.)

Před nějakým časem, Ekonomicky Erudovaný Technokrat, teoreticky ten nejerudovanější, neboť má to štěstí velevážený úřad ministra financí zastávati, rozhodl, že zavede ÉÉTé. „Je nutno zabránit Enigmatické Evaporaci Trilionů ze

12.2.2016 v 9:00 | Karma článku: 14.73 | Přečteno: 443 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Richard Siemko

Volby 2017 a chytrému napověz, hloupého trkni

Vždy po volbách si dám tu práci, že si spočítám, kolik vlastně údajné parlamentní strany získaly skutečných hlasů v procentech z počtu oprávněných voličů.

22.10.2017 v 12:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Josef Hejna

Futro šikmookého hokynáře

Před volbami do poslanecké sněmovny jsem měl dva tiché sny. Nesplnil se žádný, ale čekal jsem to. Hokynaření s emocemi většinou zabírá, bohužel.

22.10.2017 v 12:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Simona Podlipská

Uhodněte nejvýnosnější povolání v Čr - vysoké příjmy a nemusíte platit daně.

Je to jednoduché. Je to naprosto legální, nemusíte z výdělků platit daně i když máte velmi nadstandardní příjmy a stát vás ještě bezproblémů dotuje - platí za vás zdravotní pojištění a také dává příspěvek na bydlení a další dávky.

22.10.2017 v 10:22 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 538 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Co bych teď udělal, být Andrej Babiš

Především bych koupil dvě bedny šampaňského a jednu z nich bych poslal Bohuslavu Sobotkovi a druhou Miroslavu Kalouskovi jako poděkování za své volební vítězství, protože jestli se o ně někdo opravdu zasloužil, byli to ti dva.

22.10.2017 v 10:19 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 693 |

Pavel Vrba

To ale máme po volbách zděšení a můžeme si za to sami.

A obávám se, že nejen za ty letošní. Ty mě spíše utvrzují v názoru, že jen a jen sklízíme pomyslné ovoce z předcházejících let. A co je horší, společnost je rozdělena.

22.10.2017 v 10:08 | Karma článku: 20.01 | Přečteno: 764 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1602

Žiju na hranici dvou světů.. a občas i zákonů několika zemí, už pěkných pár let. Z donucení okolnostmi. Balansovat nad propastí mě tak nějak baví, závratěmi netrpím. Jsem upřímná, protože nemám moc co ztratit. Co nechci říci, prostě neřeknu, dokud mě nemučí. Pokud něco říci chci, stejně mi v tom nikdo nezabrání. Jsem zaměstnancem jedné ze tří největších firem na světě a u toho se intenzivně zabývám exotickou, donedávna oficiálně "nepřátelskou" zemí. Mám ráda odvážné lidi, sarkasmus a dobrou skotskou. Bez ledu prosím. A dvojitou. Dnešní doba si to tak nějak žádá.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.