Kdo seje vítr, sklízí bouři, viď, Erdogane?

V pondělí ve městě Suruç u turecko-irácké hranice při bombovém útoku zemřelo 32 mladých lidí. I ty dívky na fotce. Nebyli to politické špičky či karikaturisté. Nenásledovaly palcové titulky, ani kampaně "Je Suis Suruç"

Pár mrtvých Turků a Kurdů, to si přece nezaslouží speciální pozornost. Měli tu smůlu, že mezi nimi nebyl žádný Evropan.

I umírání má své privilegované.

Zemřelo pouze pár mimoevropských levicových studentů, kteří chtěli udělat něco pro válkou zničené kurdské město Kobani. Aktivistů z té kategorie lidí, kteří se nebojí vystoupit jak proti Islámskému Státu, tak proti utužující se Erdoganově politice vůči domácí opozici a jeho zjevně záměrnému odmítnutí jakékoliv pomoci bojujícím Kurdům.

Erdogan se Kurdů a mládeže, která si pořizuje selfíčka, tweetuje a demonstruje proti zastavění parků, bojí vice než Islámského státu. Vlastně se jich bojí všechny islamistické režimy: ateistických blogerů, mladých tančících hipstrů, studentů s foťáky, kteří jsou spíše ochotni se nechat zbít, zavřít i zabít za zachování parku v Istanbulu, za vstup žen na stadiony v Íránu, nebo za řízení auta v Saudské Arábii, než za příslib ráje a nějakých panen... nejspíše nafukovacích. A propo, mohli by je začít rovnou rozdávat. Pak můžou bojovníkům posloužit místo plovací vesty na cestě přes Středozemní moře do Evropy.
Jenom pozoruju a čekám, kolik krve jeho vlastních spoluobčanů ho bude stát, než Erdoganovi jednou dojde, že tolerováním aktivit džihádistických sousedů si hřál hada na prsou. Hada, který se mu co nevidět přeplazí přes už nyní velice propustné hranice. Snad se bláhově domníval, že jsou propustné pouze jedním směrem a že mu za nerušený transit evropských bojovníků Islámský stát třeba bude vděčný. Ani bych se nedivila, kdyby se potvrdila Turky dementovaná zpráva, že si IS otevřel, nebo chtěl otevřít zastupitelství v Istanbulu.

Tak, co, velevážený člene NATO, kterým článkem se budeš ohánět, až ti budou hordy beduínů na hummerech dýchat na krk? Pomůžou ti Kurdové, na které jsi se vykašlal? Nebo se my všichni budeme muset spolehnout na čerstvě udobřený Írán, aby je zadržel? Pokud se ovšem Izraelci nezblázní a "preventivně" nevybombardují jeho jaderná zařízení.

Kdyby polevila kurdská hradba, kterou Erdogan tak vytrvale podkopává, dovedu si představit, jakou spoušť tato horda zanechá. Kde až se zastaví, to už si zatím představovat nechci. Prý jim vyhřívají místečko už i v Bulharsku.

Jenom doufám, že to někomu nenaruší dovolenou v Antalyi. K syrským hranicím je to totiž pouhých 700-800 kilometrů. Třeba jako z Prahy do Košic.

 

 

 

 

Zdroj fotografie: Twitter AnupKaphle

 

Autor: Silvia Suto | čtvrtek 23.7.2015 19:41 | karma článku: 32,21 | přečteno: 1712x
  • Další články autora

Silvia Suto

176 kapek krve

13.1.2020 v 1:43 | Karma: 35,77

Silvia Suto

Nechte íránské slavíky zpívat

20.11.2019 v 17:49 | Karma: 18,99

Silvia Suto

Praha, ve které bolí žít.

25.6.2016 v 0:09 | Karma: 41,81
  • Počet článků 44
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1998x
Žiju na hranici dvou světů.. a občas i několika zemí, už pěkných pár let. Z donucení okolnostmi. Balansovat nad propastí mě tak nějak baví, závratěmi netrpím. Jsem upřímná, protože nemám moc co ztratit. Co nechci říci, prostě neřeknu, dokud mě nemučí. Pokud něco říci chci, stejně mi v tom nikdo nezabrání.

Jsem zaměstnancem jedné ze tří největších firem na světě a u toho se intenzivně zabývám exotickou, donedávna oficiálně "nepřátelskou" zemí. Studuji její moderní dějiny v doktorandském studijním programu a jako správný ekonomický kaskadér jsem vydala učebnici libozvučného indoevropského jazyka, kterým se tam mluví, tedy perštiny. 

Mám ráda odvážné lidi, sarkasmus a dobrou skotskou. Bez ledu prosím. A dvojitou. Dnešní doba si to tak nějak žádá.