Pohled zasvěcené osoby: případové studie uprchlíků v Čechách

Chtěla jsem se zdržet komentáře na téma uprchlíci a migranti. Proto, že se mě dotýká osobně a je těžké o tom psát s odstupem. Nyní do diskuse lidí, kteří často žádného neznají, přidám pohled insidera. Ale žádná sluníčka nečekejte

Hned na úvod řeknu o sobě pouze tolik:

1 - Nejsem zaměstnancem žádné neziskové organizace, která o tyto lidi pečuje. Znám tyto lidi z běžného života a některé i několik let.

2 - Můj výčet NEMŮŽE být brán jako reprezentativní vzorek. Jsou to lidé, se kterými mě život náhodou seznámil, proto je tato zkušenost striktně OSOBNÍ. Možná jiný člověk bude znát jiné migranty a uprchlíky.

3 - Z důvodu ochrany osobních údajů a politické korektnosti nezveřejním jejich jména ani země původu. Ne, prostě se mi chce s Vámi hrát a nechám Vás, čtenáře, hádat. Myslím, že Vás tato hra bude i bavit.

4- Příběhy zde zveřejněné jsou pravdivé. Nemám důvod zamlčovat skutečnosti. Ani přikrášlovat, ani očerňovat. Realita se musí analyzovat taková jaká je. Ta současná si vyžaduje hlavně chladnou hlavu a trošku selského rozumu.

5 - Všem zde zmíněným říkám "uprchlík", tedy člověk, který podal žádost o mezinárodní ochranu, navzdory zevšeobecňování, které nemám ráda. Nutnost profilování a rozdělování na skutečně ohrožené na životě a ekonomické migranty za prací/dávkami je bez debat.

6 - Proč mám vůbec nárok se na toto téma vyjádřovat? Já sama jsem migrant, i když z jiného státu EU. Mluvím česky, dodržuji místní zákony, makám a platím daně.

Pojďme tedy rozebrat ty naše případy:

Případ 1.

Mladý muž uprchlý ze své země z důvodu dlouhotrvající války a chudoby. Setkal se s nebývalou vstřícností českých úřadů při udělení azylu. Poté, co opakovaně lhal o svém fyzickém věku (nejdříve uvedl, že je neplnoletý, poté svoji výpověď změnil), byl podroben poměrně finančně nákladné lékařské analýze tkání za účelem zjištění jeho přesného věku. Poté byl úředníkem vyzván, aby "se tedy už konečně rozhodl, kolik mu je". Azyl udělen. Kromě tohoto malého incidentu mladý muž pracuje a žije v ČR vcelku spořádaně.

Případ 2.

Mladý muž ze stejné země, postižené dlouhotrvající válkou a chudobou, nicméně jistou dobu žijící ve vedlejší, bezpečnější zemi. Všemu navzdory se rozhodl dostat se až do Evropy. Azyl udělen, jako velkému počtu lidí z jeho země. Žije spořádaně v ČR s manželkou ze stejné země, podniká v gastronomii.

Případ 3.

Mladý muž uprchlý ze své země údajně z politických důvodů. O politice ale neví téměř nic a v jeho věku je málo pravděpodobné, že by byl důležitým politickým aktivistou. Azyl neudělen. Mezičasem se oženil s občankou ČR a má s ní dítě. Pracuje a žije spořádaným životem, měl pouze jednu opletačku se zákonem (rvačka před diskotékou a občasné excesy v konzumaci alkoholu). Na místě, kde delší dobu pracoval, po nějaké době zjistil, že za něj zaměstnavatel neplatil odvody.

Případ 4.

Mladý muž uprchlý ze své země údajně z důvodů hrozby smrtí jeho osobě kvůli prozrazení citlivé informace. O politice ale neví téměř nic, nemá téměř žádné vzdělání. Má jisté zdravotní komplikace s ohledem na svoji minulost opepřenou hojnou konzumací omamných látek. Navzdory všemu se snaží poměrně pilně pracovat. Měl menší opletačky se zákonem (drobné krádeže, rvačky).

Případ 5.

Mladý muž, uprchlý ze své země údajně z politických důvodů. O politice má dobré informace, ale není známým aktivistou. Před příchodem do ČR pobýval i v jiné zemi. kromě svého jazyka a češtiny umí další dva světové jazyky. Oženil se s občankou České republiky, podle úřadů ze zištných důvodů. Jejich vztah nedopadl dobře a tudíž skončil. Měl větší opletačky se zákonem (rvačky, ublížení na zdraví, škoda na majetku), za které strávil několik měsíců za mřížemi. Reaguje agresivně v případě, že má někdo urážlivá slova na adresu jeho náboženství, národnosti. Navzdory své nepochybné inteligenci, má tendence vyhledávat lehký výdělek a život na účet jiných lidí.
 
Případ 6.

Muž uprchlý že své země z důvodu opuštění svého náboženství a konverze k jinému. Navrácen do ČR z Německa z důvodu platnosti dublinského nařízení. Během prvního výslechu, kde úředníkovi sdělil důvod svého útěku, se mu úředník vysmál do obličeje. Tři roky marně čekal na odpověď úřadů. Azyl neudělen. Podle vlastních slov zažil téměř fyzický útok ze strany jiných uprchlíků v jednom z táborů OAMP právě z důvodu své konverze. Muž žije spořádaně. Z důvodu neexistence uznávání dokladů o vzdělání mezi ČR a jeho zemí, nemůže uplatnit své vysokoškolské vzdělání, které je v jiných zemích akceptováno a pro které by byl prostor i v českém průmyslu. Tento fakt znásobuje jeho frustraci z dlouhého čekání. Trpí depresemi.

Případ 7.
Mladý muž, uprchlý během legální návštěvy jeho sportovního týmu v ČR. Azyl udělen. Poté tajně navštívil svou zemi. Již před nějakou dobu vycestoval z ČR a pracuje v jiné zemi EU.

Případ 8.

Muž uprchlý ze své země z důvodu své sexuální orientace. Azyl v ČR dostal. Naučil se velice dobře česky, umí další dva světové jazyky. Integroval se bez větších problémů. Má umělecké nadání, které se snaží rozvíjet. Pobývá v této zemi již delší dobu. Je poměrně spokojený, až na ekonomickou situaci. Několikrát se stalo, že byl bez stabilní práce.

Další případy jsou mě známé pouze zprostředkovaně. To znamená, že tyto jedince osobně neznám a tyto příběhy mám z doslechu od jiných uprchlíků. Proto předem upozorňuji, že nevylučuji jisté zkreslení.

Případ 1.

Mladý muž, uprchlý ze své země z důvodu dlouhotrvající vlády komunistického režimu. Nebyl podroben velikému množství zvláštních výslechů, jak to obvykle bývá. Azyl mu byl udělen téměř automaticky. Mladý muž opustil Českou republiku a odjel za svou rodinou, žijící ve velké zemi na Severoamerickém kontinentu.

Případ 2.

Skupina cca 50 lidí ze stejné země, různého věku a pohlaví, jako předchozí případ. Poté, co se vztahy mezi jejich zemí a zemí, do které odjel jejich krajan, po dekádách neočekávaně uvolnily, jim azyl udělen nebyl. Když vytušili, že z automatického azylu nic nebude, společně tedy všichni uprchli během jedné noci cca před 3 měsíci z jednoho z detenčních středisek OAMP. Jejich současné místo pobytu je (pravděpodobně) neznámé. Česká média o tomto incidentu neinformovala.

Případ 3.
Žena uprchlá ze své bohaté země vyvážející nejdůležitější přírodní směs uhlovodíků. Údajně uprchla před násilím svého manžela. Poté, co úředníkům ukázala plnou tašku peněz, jí byl azyl udělen. Podle posledních zpráv žena už peníze utratila a žije z občasné výpomoci jiných lidí.

Případ 4.

Uprchlíci z různých zemí. Každé ráno přijede nákladní auto, naloží je na korbu a odveze na práci. Pracují načerno, za mzdu kolem 40-60 Kč na hodinu, většinou na stavbách.

Jen tak na okraj suchých faktů: nedávno mi jeden z nich řekl: "Kdybych se nebál, že mě zabijí, nechal bych se okamžitě deportovat. Ve své zemi jsem měl dobrou práci. Cítím se zbytečný."

Faktické poznámky na okraj.

              Uprchlíci nemohou pracovat první rok od příjezdu do ČR. Tento čas tráví buď zahálením v táborech, nebo prací načerno. Dostávají stravu a základní hygienické potřeby + minimální kapesné (stačí to na cigarety, kredit do telefonu, občasný nákup oblíbených potravin). Když uprchlíci můžou A CHTĚJÍ pracovat načerno po stavbách, proč teda nemůže být jejich práce organizována rovnou státem, pod kontrolou, aby si sami na sebe vydělali? Myslím, že je celkem dost silnic v ČR, které by mohli opravit. Navíc by získali dovednosti, které by mohli využít při rekonstrukci svých válkou zničených zemí. Proč se je nechává roky zahálet místo toho, aby se účastnili třeba rekvalifikačních kurzů pro profese, kde je lidí nedostatek? 
             Uprchlíci v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany mají zakázáno opustit území ČR. Podle jejich slov je  pro ně velice frustrující žít bez dokladů a nemoci vycestovat i několik let.
             Český jazyk, navíc jazyk tak nesmírně složitý, je v táborech pro uprchlíky pouze dobrovolný a pouze cca jedna-dvě hodiny týdně, Kulturní výchova k respektu ke zdejším hodnotám je v podstatě neexistující. Kurz ruční výroby keramiky je sice pěkný, ale existují mnohem důležitější věci, které by tito lidé měli vědět.
              Informace pro tyto lidi o jejich právní situaci, úkonech, povinnostech, atd. jsou tak složité, že s nimi má problém i český vystudovaný právník. To právě zvýhodňuje bující podhoubí neziskovek, které na tomto chaosu profitují.
              Uprchlíci nemají nárok otevřít si bankovní účet, ani si založit firmu. Někteří mají peníze i obchodní schopnosti, které by mohly ekonomicky přispět, na to by se nemělo zapomínat. 
              Česká republika dlouhodobě zápasí s nedostatkem odborníků na země původu těchto lidí, kteří by byli dobře jazykově vybaveni a znali reálie té-které země. Měli by umět rozlišit mezi těmi, kteří jsou skutečně ohrožení a těmi, kteří jdou za vidinou dávek a "evropských papírů". Tito lidé by měli být i psychologicky proškolení, aby dokázali profilovat lidi se sklony k náboženské radikalizaci, odmítající některé, nebo mnohé místní kulturní prvky, atd. Vím, že výcvik těchto lidí stojí nemalé peníze, ale proč tyto peníze neinvestovat spíše do nich? Je k uvážení, že je to investice do budoucna a pro bezpečnost této země. A tím nemyslím kurzy arabštiny pro pobloudilé konvertitky z neziskovek. Bude nutno spíše analytiků, psychologů a lidí třeba s pragmatickým kriminologickým vzděláním.
              Někteří uprchlíci si opakovaně stěžovali, že tlumočník, kterého úřady přizvali, nemluví jejich jazykem dobře, občas si nerozumí a diktuje do jejich spisu hlouposti nebo věci, které nikdy neřekli.
              V současné době jsou žádosti o azyl posuzovány na základě dodaných materiálních důkazů a dokumentů (předložte důkaz, že Vás 3 týdny mučili někde v podzemí). Jizvy nestačí.

Ohledně mého názoru na přijímání uprchlíků

1 - pouze bezprostředně na životě ohrožené osoby, válečné zóny a podobné případy, posuzovat jednotlivě, odrazovat lidi od nelegální migrace bez papírů už v zemích, kde jsou záchytné tábory, vysoké tresty pro převaděče, lidi z lodí nevyzvedávat a nevozit do Evropy, ale odevzdat zpátky pobřežní stráži (dohody s Libyí nutné, ale teď se kterou z dvou vlád? Co jste si natropili, to si vyřešte, Francie a Itálie!)

2 - pouze na omezenou dobu trvání konfliktu. Čím déle lidé v cizině zůstávají, tím hůře je možné je přimět k návratu + programy pro přípravu jejich návratu, projekty pro rekonstrukci zničených zemí + politická snaha o vyřešení a ukončení válečných konfliktů.

3 - sloučení rodin s těmi, co zůstali v zemi původu NENÍ prioritou a NEMÁ BÝT automatické. Podchycení výchovy a vzdělání všech dětí cizinců je absolutně klíčové.

4 - tlak na integraci od prvních momentů, zkoušky z jazyka a kultury, tlak na integraci dětí od útlého věku

5 - začlenění do pracovních a motivačních programů hned od počátku, aby se investice snížily. Pomůže to jejich psychice, budou se cítit užiteční, nebudou pracovat načerno, vyfiltrují a odradí se vyžírky a v neposlední řadě nebudou mít čas myslet na hlouposti, třeba náboženskou radikalizaci. Myslím, že pan ministr Babiš se svým plánem odbourávání černé práce a daňových úniků bude se mnou určitě souhlasit.
 

Nyní přikládám vyjádření kuvajtského činitele, ve kterém zdůvodňuje, proč země Perského zálivu nepřijímají uprchlíky.

Kuvajtský veřejný činitel, Fahad Aš-Šalámí, řekl, že by země Perského zálivu neměli nikdy akceptovat syrské uprchlíky. Kuvajt, 2/9/2015:
       "Kuvajt a ostatní země (Perského) záliv jsou drahé a příliš vzácné, aby přijaly uprchlíky. Naše země jsou pouze vhodné pro příjem pracovní síly. I jejich přesun je drahý. Rovněž život v Kuvajtu je drahý. Oproti tomu život v Libanonu a Turecku je levnější, proto suma, kterou musí vyplatit je pro ně několikanásobně výhodnější. Nakonec, nemůžeme přijmout lidi, kteří jsou rozdílní od nás, z jiného místa, kteří mají psychické problémy a traumata." (Anglický překlad je v titulcích, můj překlad vychází z arabštiny)
 

Morální hodnocení už nechám na Vás, milí čtenáři.

A můj nejdůležitější argument na konec.

Německo vytvořilo nebezpečný precendens:

Když se rozkřikne, že nějaká země přijímá uprchlíky z jisté země za zvýhodněných podmínek, nebo téměř automaticky, stane se tato země cílovou pro další a další vlnu migrantů ze stejné země. Proto si myslím, že Německo, Rakousko a nějaké další země dělají STRATEGICKOU CHYBU s jejich posledním krokem nekontrolovaného hromadního přesunu lidí z Maďarska.

A to si pište, že se to rozkřikne ve velice krátké době.
A tohleto je jedním z důvodů proč je kontrola přílivu lidí nutná:

Identifikace jednoho z "uprchlíků" jako bývalého bojovníka Islámského státu pomocí fotografií. Oprava: jde o bývalého velitele syrské opoziční skupiny.

Za chybu se omlouvám. Nicméně skutečných bojovníků IS mohou být mezi uprchlíky až 4000.