Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ochutnejte Írán, aneb výběr z gastronomické klenotnice "Osy zla"

6. 01. 2017 9:00:00
Perská kuchyně je ve světě i v České republice přehlížená a nedoceněná. Asi nejspíše z politických důvodů. Jinak je to vysloveně gastronomický hřích, jelikož je málo kuchyní, které by se mohly pyšnit dědictvím několika tisíciletí.

My samozřejmě na sankce nedbáme a pokusíme se vám trošku přiblížit to, o co přicházíte.

.

Perskou kuchyni najdete v několika obměnách v Íránu, Afghánistánu a Tádžikistánu. Je to velice sofistikovaná kuchyně a má tradici více než 3000 let.

Sice nevíme úplně přesně, co jedli Peršané ve starověku, ale zahrady achajmenovských paláců, zvané "pardis" byly tak nádherné a plné bujné vegetace díky pokrokovému umělému zavlažování, že se jejich jméno stalo i v západních jazycích synonymem pro ráj.

Íránské ženy občas vtipkují a říkají: „Víte, proč je íránská kuchyně tak složitá? Aby íránským ženám nezbylo moc času přemýšlet o politice." Možná to bude i pravda, jelikož příprava některých nejkomplexnějších pokrmů zabere i pět hodin. Navzdory myšlence, která se nyní v hlavách některých čtenářů možná objevila, v Íránu není vaření výsadní doménou (a povinností) žen. Můžeme najít řadu mužů, kteří vaří s oblibou a vášní. Určitě vás ale nepřekvapí, že ze všeho nejraději grilují. Pyromanie je asi vrozenou úchylkou chlapů, jak českých, tak íránských. Kdoví, možná se v těch pánech tvorstva po svlečení obleku a kravaty ozve instinkt pračlověka, který právě ulovil mamuta a musí si ho i na ohni upéct.

Co se Íránci za těch několik tisíciletí naučili, je hlavně trpělivost. Maso nepečou hned, jak ho přivezou od řezníka. Nejdřív ho komplikovaně namarinují, naloží a pak kousky navlékají na dlouhou tenkou jehlici, téměř jako perličky náhrdelníku pro královnu. Kromě masa opékají i zeleninu: rajčata, lilek a pálivé papriky). Jejich vášeň pro grilování je pověstná. Grilují úplně všude. Možná i jejich domy mají ploché střechy jenom kvůli tomu, aby na nich šlo grilovat. Ale vlastně ne. To je kvůli tomu, aby se na nich v horkém létě dalo spát. Takže je to kvůli tomu, aby se po grilování už nemuseli nikam pravně trmácet a můžou zůstat na místě. To proslulé slovo "kebab", zprovanované tou tureckou fast foodovou napodobeninou, která k nám doputuje v mrazícím voze odněkud z Hamburku, take pochází z perštiny a znamená prostě grilované maso.

Druhým, komplexnějším způsobem přípravy masa je dlouhé dušení, něco na způsob českého guláše. Maso s cibulí a různými jinými přísadami se několik hodin dusí. Těmito přísadami můžou být bylinky, fazole, čočka, žlutý hrách, ale i ovoce, ořechy, zelenina. Těch gulášů, zvaných persky "chorešt" existuje několik desítek druhů.

Jako příloha ke všemu se obvykle podává chléb nebo dušená basmati rýže ozdobená šafránem, můžou se do ní domíchat různé plody jako jsou rozinky, dřišťál, sekané mandle, pistácie,luštěniny a bylinky. Rýži může nahradit placatý chléb, nebo ještě tenší, "papírový" chléb, známý už i v Čechách, říkají mu stejně, jako Arméni, lavaš.

Kromě masových pokrmů existují polévky, nebo kašovité pokrmy. Hustým polévkám se říká "áš", ten nejznámější ,"aš rešte", se připravuje na bázi vývaru z morkových kostí (voda, nebo zeleninový vývar v případě vegetariánské verze). Obsahuje několik druhů bylinek, špenát, cizrnu, fazoli, čočku. Na konec se do něj zavaří perské nudle, dlouhé, špagetám podobné těstoviny. Ozdobuje se smaženou cibulkou, česnekem, mátou a syrovátkou s velice typickou chutí.

Dekorace a vzhled jídla jsou pro Peršany neméně důležité, mnohé tabule představují celá umělecká díla, i ta obyčejná polévka, nebo omeleta musí být něčím ozdobena.

Kromě všech možných ingrediencí ze zahrady i sadu využívá perská kuchyně poznatků slavných perských lékařů, jako byli otec medicíny Avicenna (Ibn Sina) a Rhézus (Zakaria Razí,mimochodem, tento milý pán pro nás na přelomu 9.a 10. století objevil alkohol). Tito učenci tvrdí, že by jídlo mělo být vyváženou kombinací „teplých“ a „studených“ surovin, ale nemyslí se tím teplota pokrmu, ale jeho fyzikální schopnost tělo zchladit a osvěžit, nebo naopak uvolnit energii a zahřát. Fyzikálně bychom jim měli říkat exotermické a endotermické. Tímto způsobem vyvážená strava by neměla způsobovat zažívací potíže. Vskutku, íránská pohostinnost je proslulá a kromě chuťových buněk zaútočí i na váš žlučník.

V perské kuchyni se používá hlavně hovězí, jehněčí a kuřecí maso, ale i divina, ryby a mořské plody. Iran má přístup jak ke Kaspickému moři, kde se kromě výborných ryb získává i jeden z nejkvalitnějších kaviárů světa, tak k Perskému zálivu.

Jedním z nejbizarnějších místních jídel je vývar z ovčí hlavy a nožiček, je výživné, často se jí ke snídani.

Navzdory tomu, co by lidé očekávali s ohledem na kuchyni jeho sousedů, Turků, Indů a Pákistánců, íránské jídlo příliš extrémně kořeněné není. Králem všech koření je šafrán. Jeden "meschál", což je cca 4 a půl gramu, stojí kolem 800 až 1000 korun. Kromě jídel se jím koření i zmrzlina a různé sladkosti, často na báze medu, pistácií, mandlí a smetany. Iran je tak rozlehlý, že v něm lze najít najednou všechny čtyři roční období najednou. Na severe v horách můžete lyžovat, na jihu u Perského zálivu se můžete koupat. Každé městečko má také svá typická jídla a sladkosti. Na popis tohoto všeho samozřejmě kapacita tohoto článečku nestačí.

Na konec ještě odpovím na vaši nevyslovenou, pouze vytušenou otázku.

Perské jídlo můžete výjimečně ochutnat příští týden v Praze, v rámci jednoho zajímavého festivalu. Reklamu mu dělat nesmím, ale kdo umí gůglit, ten najde.

Bohužel to bude asi i naposled. Člověk, vařící perské jídlo pro tuto příležitost, by si na EET nevydělal ani za uherský rok.

Autor: Silvia Šütö | pátek 6.1.2017 9:00 | karma článku: 19.83 | přečteno: 804x

Další články blogera

Silvia Šütö

40,8 procent, aneb můžou lilek, rajčata a salát způsobit infarkt?

Minulý čtvrtek jsem šla na nákup do nejmenovaného řetězce potravin v blízkosti mého pracoviště. Chtěla jsem koupit jen pár běžných věcí. V oddělení zeleniny na mě ale čekal šok. Pouze jsem nevěřícně zírala před sebe.

30.1.2017 v 14:45 | Karma článku: 38.63 | Přečteno: 2065 | Diskuse

Silvia Šütö

Praha, ve které bolí žít.

Po zprávě o konci Baráčnické rychty, která až na sociální sítě moc pozdvižení nezpůsobila, nyní končí další symbol staré Prahy, který si stihl zahrát i v klasickém českém filmu Vrchní, prchni!: Knihkupectví Fišer v Kaprově ulici.

25.6.2016 v 0:09 | Karma článku: 41.71 | Přečteno: 7416 | Diskuse

Silvia Šütö

Ekonomicko Ekologický Thriller (Epická Etuda na Téma E.E.T.)

Před nějakým časem, Ekonomicky Erudovaný Technokrat, teoreticky ten nejerudovanější, neboť má to štěstí velevážený úřad ministra financí zastávati, rozhodl, že zavede ÉÉTé. „Je nutno zabránit Enigmatické Evaporaci Trilionů ze

12.2.2016 v 9:00 | Karma článku: 14.73 | Přečteno: 443 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Horst Anton Haslbauer

Hyundai, Lamborghini, McLaren a mé dcery

K loňským narozeninám s číslem 77 jsem dostal od dcer Ivy a Petry zvláštní dar. Zaplatily mi možnost, vybrat si svezení v některém supersportovním voze dle vlastního výběru, který nemá problém pokořit třístovku ...

18.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 279 | Diskuse

Hana Hořáková

Obal na květináč

Našla jsem doma textilní sáčky, měla jsem je schované několik let dalo-by se říci „k ničemu“ ve skříni. Tak jsem zkusila, obal na květináč.

17.10.2017 v 19:39 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 249 | Diskuse

Hana Hořáková

Mozaiková koule do zahrady

Máte doma zbytky dlaždiček? Nevyhazujte je! Mozaiková výzdoba se nejvíce používá ke zkrášlení podlah. Ale taková mozaiková koule ve vaší zahradě, bude opravdovou perlou.

15.10.2017 v 18:55 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 408 | Diskuse

Hana Hořáková

Papírové brikety sámo dómo

Jak se to stane, že si zkusíte sami vyrobit brikety? Vcelku jednoduše z přebytku zcela nových krabic.

11.10.2017 v 11:00 | Karma článku: 13.81 | Přečteno: 959 | Diskuse

Hana Hořáková

Kaštany v tvoření i v léčitelství

Traduje se o nich, že mají magickou moc. Dodají sílu a energii, ochrání před špatnou náladou i nachlazením.

8.10.2017 v 18:37 | Karma článku: 16.11 | Přečteno: 380 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1602

Žiju na hranici dvou světů.. a občas i zákonů několika zemí, už pěkných pár let. Z donucení okolnostmi. Balansovat nad propastí mě tak nějak baví, závratěmi netrpím. Jsem upřímná, protože nemám moc co ztratit. Co nechci říci, prostě neřeknu, dokud mě nemučí. Pokud něco říci chci, stejně mi v tom nikdo nezabrání. Jsem zaměstnancem jedné ze tří největších firem na světě a u toho se intenzivně zabývám exotickou, donedávna oficiálně "nepřátelskou" zemí. Mám ráda odvážné lidi, sarkasmus a dobrou skotskou. Bez ledu prosím. A dvojitou. Dnešní doba si to tak nějak žádá.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.