Chcete zeleň? Jděte se pást na venkov. V centru Prahy nebude.

Na jednom z hlavních zpravodajských portálů se objevila zpráva "Parky, sady i hřiště v centru Prahy jsou ohroženy". Hned mě zaujalo, čím že jsou tyto parky ohroženy? Snad kůrovcem? Nájezdy neukázněných turistů? Něčím horším.  

Článek ze serveru novinky.cz autora Petra Janiše mě zarmoutil natolik, že jsem nechala své běžné práce, abych napsala tento nekrolog za pár malých, bezvýznamných plácků, stromů a zákoutí, které, zdá se, nikomu moc chybět nebudou.  

V tichosti, uprostřed okurkové sezony, když je 90% Pražanů v Chorvatsku, nebo na chalupě, se chystá schválení nového metropolitního plánu.

Co to vlastně ten metropolitní plán je? Je to taková nenasytná kobylka, saranče, která pomalu ukusuje z toho, co nebylo prodáno, zbouráno, srovnáno se zemí, zabetonováno, vybagrováno, vykáceno a zaplácnuto nějakým sklobetonem. Nebo je to pětinohá chobotnice z východu se sídlem na Kypru, která natahuje svá chapadla nejenom po stavbě metra D a přilehlých pozemcích. Je to usilovný mraveneček, termit který pomalu nahlodává tisícileté tělo tohoto města, staví nová a nová mraveniště, klece pro další mravenečky, které denně proudí úzkými chodbičkami do práce, do školy, nebo za sportem.

Dobře si zapamatujte tyto adresy, třeba tam bude příští sídlo vaší firmy, nebo patříte mezi ty šťastlivce, které osloví inzerát o "nadstandardní luxusní exkluzivní kleci 30-50 m2 na lukrativní adrese ve vyhledávané lokalitě za pouhých 15 milionů Cé Zet Ká". Nebo tam bude nejméně pětihvězdičkový hotel, kde se příště ubytuje vaše tchyně.  

Části, kterých se to týká, cituji ze zmíněného článku:

"Veřejné hřiště a dětské hřiště na Františku
Zeleň mezi ulicí Na Františku a Dvořákovým nábřežím
Náměstí Miloše Formana (piazzetta před InterContinentalem)
Zahrada hotelu InterContinental směrem k Vltavě
Sportovní areál Masná
Park mezi Strakovou akademií a Vltavou
Celý prostor mezi ústím Revoluční ulice a Štefánikovým mostem
Letní kino Občanská plovárna
Část Staroměstského náměstí (parčík a plocha původního křídla radnice)
Zeleň u ministerstva dopravy
Části původního opevnění mezi Petřínem a Strahovem
Prostranství na Kampě mezi Čertovkou a Tyršovým domem (nyní parkoviště)"

Co je nám do toho, že zmizí nějaké dětské hřiště? Těch je přece dost. Sportovní areál je taky přebytečný, plebs ať si jezdí za sportem za město. Na Staromáku je park stejně zbytečný, jenom tam prodávají ty, ty... trdelníky! K čemu letní kino? Kin je zde stejně až moc. Nakonec, ta zeleň, je stejně k ničemu, jenom kolik peněz stojí její údržba! Kolik vody to vypije! Pak tam stejně jenom posedávají turisté a feťáci. Turisté mají sedět a utrácet v hospodě, ne v parku!

Abych vás uklidnila, ono to ale není tak jednoduché. Je to nadmíru obtížné. Stejně jako získat stavební povolení pro ty baráky kdekoliv jinde přece.

Aby se tak mohlo stát, nejdříve je nutné ty plácky překřtít. Z "parku", "náměstí", "hřiště", se stává nicneříkající slovo "proluka", původně znamenající volný prostor mezi mezi domy s holými štíty, kam nemíří okna. Od této je už pouze krůček k označení za stavební parcelu.

Připomnělo mi to vtip. Jeden misionář obrátil domorodce Bumba na křesťanství a rozhodl se ho pokřtít. Ponoří ho do řeky a říká mu: "Tak, Bumbo, ode dneška se jmenuješ Salvátor. Jdi v Pánu a snaž se být dobrým křesťanem. Zítra je pátek, nezapomeň, že je půst a nesmíš jíst maso." Bumbo, tedy již Salvátor, posmutní a ptá se kněze: "Ale to bude pro mě moc těžké, nemůžu ani kousek masa? Ani rybu?" Misionář se slituje a říká: "Tak jo, malou rybku teda můžeš." Další den ho uvidí u řeky, jak si opéká a baští jehně. "Salvátore, ty hříšníku, co to děláš? Neříkal jsem ti, že nemáš jíst maso?" Salvátor opáčí: "Ale pane, to je ryba! Udělal jsem to, co vy. Vzal jsem jehně, ponořil jsem ho do vody a řekl jsem ´Jehně, ode dneška se jmenuješ ryba´".

To chudák jehně se bránit nemohlo. Bylo potupně degradováno ze savce na rybu a snězeno. Nakonec si můžeme klidně říci, že údělem jehněte je býti součástí potravinového řetěžce, stejně jako i u Vietnamců a Číňanů jím může být i tygr. Jehňat je zatím na světě dost. Některých druhů tygrů je už poskrovnu, pouze pár kusů. Ale centrum Prahy máme bohužel pouze jedno. Je neopakovatelné. Není ani nafukovací, už nyní praská ve švech a trpí neduhy neregulovaného turismu, skanzenifikací, kanclifikací a ér-bí-end-bífikací celých bloků, dopravními zácpami z nekončících oprav a zemních prací, spekulacemi s baráky, které někdo mazaný před lety odkoupil, nájemníky vystěhoval a pak tu barabiznu ze 16. století zavřel, ať už konečně spadne. Sklobeton se sem bude hodit více.

Praha je malé, krásné, mlčící jehně. Už více než tisíc let se líně rozvaluje u Vltavy, přežilo všechny války, nemoci, hladomory, popravy, změny režimů, požáry i potopy. Po její dlažbě šlapaly tisíce cizích vojenských bot různobarevných armád, ničily ji pásy tanků, nyní ji zas brázdí kola pro opilce a zkrášlují ji kýčové suvenýry a ruské čepice. Asi to postupné ukusování dalších parcel přežije, přežije nás, i naše děti a vnoučata, které už do centra stejně asi jezdit nebudou. Budou bydlet v nové čtvrti -  "Praha 75 - Beroun", případně "Praha 105 - Mělník" a budou si s míčem čutat tam.     

Vážení a milí, pokud by vám to ale náhodou vadilo a chtěli byste se k porcování ubohého jehněte, pardon parcelám centra Prahy vyjádřit, na připomínky máte dokonce jeden celý týden, do 26.7. Tak to nepropásněte. Jinak se můžete jít pást. Někam na venkov, samozřejmě.