Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Nechapu o jakych "hordach loupezniku a vrahu" to pisete. Kazdej prece vi, ze absolutne drtiva vetsina muslimu jsou mirumilovni hodni tolerantni beranci a problemy dela hrstka pomatenych fanatiku a teroristu. A protoze z logiky veci mala hrstka nemuze rozvratit mirumilovne masy dobrodeju nekolika statu, tak z toho vypliva, ze cely IS musi byt pouze nejaky hoax, kteri siri ruzni xeno- a islamofobove...

0 0
možnosti

Panu Chálidu Asadovi patří můj obdiv a úcta. Vám aspoň karma.

0 0
možnosti

Karma.Problém Syrie bude,že ani jedna strana na které se bojuje mnoha lidem nestojí za jejich život.Doufám,že si víc lidí všimne,že mezi prchajícími Syřany bez ohledu na náboženství je spousta žen a dětí...

2 0
možnosti

Krásně napsané. A to nejen jako poklona osobě pana Asada. Lidem z IS nejde o náboženství (možná pěšákům, ale určitě ne těm, kteří jim velí), ale o kořist, zisk a moc.

Když se mě někdo zeptá, zda bych bránil svou vlast se zbraní v ruce, odpovím, že ano. Ale zároveň vím, že pokud by k tomu opravdu došlo, nevím zda bych tu odvahu doopravdy měl. Na to přijdu až tehdy, když ten okamžik nastane. A já doufám, že nenastane nikdy...

3 0
možnosti

"Někdo se bojí o své dcery, aby se nestaly konkubínami těchto zvířat". To nejsou zvirata. Zvirata mam rad. To jsou zvrhli lide, islamisti neco tak jak jsme zazili nacisty. Tito netvorove potrebuji poucit, ze neni vse dovoleno a uz vubec ne to co delaji. Proti tem nepomuzou slova. Ti potrebuji tvrdsi presvedcovaci prostredky, tak jak to bylo u nacistu.

2 0
možnosti
Foto

Cítím to stejně jako Vy a chtěl jsem o tom napsat, ale nenašel jsem vhodná slova jak vyjádřit onu beznaděj. Vám se to povedlo R^

4 0
možnosti
  • Počet článků 44
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1998x
Žiju na hranici dvou světů.. a občas i několika zemí, už pěkných pár let. Z donucení okolnostmi. Balansovat nad propastí mě tak nějak baví, závratěmi netrpím. Jsem upřímná, protože nemám moc co ztratit. Co nechci říci, prostě neřeknu, dokud mě nemučí. Pokud něco říci chci, stejně mi v tom nikdo nezabrání.

Jsem zaměstnancem jedné ze tří největších firem na světě a u toho se intenzivně zabývám exotickou, donedávna oficiálně "nepřátelskou" zemí. Studuji její moderní dějiny v doktorandském studijním programu a jako správný ekonomický kaskadér jsem vydala učebnici libozvučného indoevropského jazyka, kterým se tam mluví, tedy perštiny. 

Mám ráda odvážné lidi, sarkasmus a dobrou skotskou. Bez ledu prosím. A dvojitou. Dnešní doba si to tak nějak žádá.