Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Asi jezdím v jiné zemi nebo ty "blbé" řidiče kolem tolik neprožívám. Možná by to chtělo za volantem trochu víc klidu. ;-)

0 0
možnosti
Foto

Silvio R^! Jen už šlapu na plyn, když z červené naskočí žlutá - na zelenou to vyjde akorát. Pan Josef Hummel asi na to má jiný názor...

0 0
možnosti
Foto

Myslím, při naskočení žluté zařadit a rozjet se...

0 0
možnosti

P89e43t54r 27U93h51e80r

28. 8. 2015 19:51

Skvěle napsáno Silvie :-)

1 0
možnosti

To parkování do řady jste popsala skoro přesně. Je to velmi snadné . Levým zrcátkem se nasměrujete na pravý světlomet auta za vámi, držíte směr a  jakmile máte dost prostoru na pravé straně nárazníku od auta před Vámi, pokud máte dobrý odhad, mohou to být i centimetry, zatočíte na plno volantem vlevo a jste tam, zpravidla za Vámi zbude ještě dost místa. Až na to jídlo, pití a cigaretu za volantem, s Vámi souhlasím.

0 0
možnosti

Myslite v Anglii nebo japonsku?

1 0
možnosti
Foto

tak já mám za sebou statisíce naježděných kilometrů, ale podle vašeho popisu zajíždění do řady bych se asi netrefil, protože ve zpětném zrcátku vidím vše co popisujete už když začínám couvat, ale vzpomínám si na radu co mi říkal kdysi někdo, že pokud mám vedle sebe zadní dveře toho auta vedle mě, tak je potřeba začít točit volantem:-)

1 0
možnosti

Ode mne mate karmu. Moc pekne jste popsala chovani mnoha ridicu i stav vseho mozneho na silnicich Ceskych.

1 0
možnosti

J95a58r93a 12R77a87n78k

28. 8. 2015 17:49

Pokud jste zvykla na ceske silnice, nedivim se Vam, ale zacina to byt celosvetovy problem ve velkych mestech - nebyla na to pripravena, tak jako nejsou pripravena na prichod novych migrantu, prestoze se to deje jiz po par stoleti....asi ne tolik ve vychodni Evrope

0 0
možnosti
Foto

Hezky jste se rozčílila. Asi oprávněně. někdy.

0 0
možnosti
  • Počet článků 44
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1998x
Žiju na hranici dvou světů.. a občas i několika zemí, už pěkných pár let. Z donucení okolnostmi. Balansovat nad propastí mě tak nějak baví, závratěmi netrpím. Jsem upřímná, protože nemám moc co ztratit. Co nechci říci, prostě neřeknu, dokud mě nemučí. Pokud něco říci chci, stejně mi v tom nikdo nezabrání.

Jsem zaměstnancem jedné ze tří největších firem na světě a u toho se intenzivně zabývám exotickou, donedávna oficiálně "nepřátelskou" zemí. Studuji její moderní dějiny v doktorandském studijním programu a jako správný ekonomický kaskadér jsem vydala učebnici libozvučného indoevropského jazyka, kterým se tam mluví, tedy perštiny. 

Mám ráda odvážné lidi, sarkasmus a dobrou skotskou. Bez ledu prosím. A dvojitou. Dnešní doba si to tak nějak žádá.